Nevyhýbejte se předpřítomnému času!

Dobrý den, milí zájemci o kvalitní angličtinu! Jsem zde se čtvrtou částí seriálu blogů na téma Pomohu vám s anglickými slovesnými časy.

Řada z vás nikdy nepochopila dostatečně dobře jak používat předpřítomný čas, a tak jste si to vyřešili po svém: naučili jste se tvary nepravidelných sloves, a všude tam, kde zní v češtině minulý čas, dáváte poctivě nepravidelné tvary sloves pro minulý čas (a pochopitelně pravidelné tvary pravidelných sloves). Mám pravdu?

Víte ale moc dobře, že předpřítomný čas je takový váš dluh – bylo by stejně dobré si ho osvojit. Koneckonců jistě neustále vnímáte překážky ve vaší schopnosti porozumět řeči britského rodilého mluvčího, kdykoli tam zazní (a zazní velmi často) předpřítomný čas. I zde mám pravdu, že?

Mírně pokročilí začátečníci v mých kurzech občas přijdou s argumentem, že slyšeli, že Američani stejně žádný předpřítomný čas nepoužívají. Ano, je pravda, že Američané vyvádějí s anglickou mluvnicí neuvěřitelné věci, a že často předpřítomný čas ignorují. Jako argument proti důležitosti naučit se používat předpřítomný čas to ale neobstojí. Britové ho naopak používají velmi důsledně.

No, tak jsem snad dostatečně obhájil nutnost si předpřítomný čas osvojit, a teď se tedy pusťme do něčeho, co v mých kurzech fakt zabírá:

Prohlédli jste si důkladně moje schéma předpřítomného času prostého a předpřítomného času průběhového, které jste si mohli stáhnout z textu minulého blogu?

Otevřete si teď schéma předpřítomného času prostého a pojďme si srovnat věty v něm uvedené, se stejnými větami ovšem v minulém čase.

Je totiž naprosto klíčové, abyste procítili zásadní rozdíl:

Předpřítomnost je cosi pevně svázaného s přítomností – předpřítomné věty velmi často vyjadřují příčinu přítomného stavu.

Věty ve tvaru minulého času nejčastěji vyjadřují děj, který se stal v minulosti, a který již nesouvisí bezprostředně s přítomností, (ač může jít o minulost zcela nedávnou – třeba dnešní dopoledne, nebo včerejšek).

Srovnejme si následující věty:

Oh, I have burnt my hand! I need help!        Jau, spálil jsem si ruku! Potřebuji pomoc!

I burnt my hand and I needed help.               Spálil jsem si ruku a potřeboval jsem pomoc.

V prvním případě jde o přímou řeč v přítomnosti, a proto je zde kombinace předpřítomného a přítomného času: teď v přítomnosti potřebuji pomoc, neboť v předpřítomnosti jsem si spálil ruku.

Ve druhém případě vyprávím, že jsem si onehdy spálil ruku a potřeboval jsem pomoc. Proto jsou obě věty uvedeny v minulém čase: děj už nijak nesouvisí s přítomností.

Srovnávejme dále:

I have studied hard and I am well prepared for my exams.

Studoval jsem pilně(v předpřítomnosti) a jsem (teď v přítomnosti) dobře připraven na zkoušky.

I studied hard and then I was well prepared for my exams.

Studoval jsem pilně(onehdy) a pak jsem byl dobře připraven na zkoušky.

I zde jde v prvním případě o přímou řeč v přítomnosti, kde příčina přítomného stavu je vyjádřena předpřítomností.

Vnímejte podobně v dalších větách z mého přehledu stejný způsob srovnání:

I have changed my job several times . I am applying for a new one.

Už jsem(za celou dobu co jsem výdělečně činný) několikrát změnil práci a teď se ucházím o novou.

I changed my jobs several times and then I applied for a new one.

(Tehdy) jsem několikrát změnil práci a pak jsem se ucházel o novou.

I have lived here all my life. Now I am going to move to another city.

Prožil jsem tady celý(dosavadní)život a teď se chystám stěhovat se do jiného města.

He lived here all his life and then moved to another city.

Prožil tu (tehdy)celý život a pak se přestěhoval do jiného města.

Pomohlo vám toto srovnání pochopit zásadní rozdíl kdy použít předpřítomný a kdy minulý čas? Prověřte si to v testu.

Je ke stažení ZDE.

Správné řešení je ke stažení ZDE.

Těm z vás, kteří si stáhli můj eBook zdarma zde na mém blogu, a těm, kteří si zakoupili můj první placený eBook, jsem slíbil, že si stručně zrekapitulujeme, jak v praxi používat anglické slovesné časy.

Právě jste dočetli ČTVRTOU  část – mohla by vám pomoci rozlousknout to věčné dilema:

„Je to minulej čas, nebo mám krucinál použít ten předpřítomnej???

Příště – za týden – se podíváme na rozdíly mezi předpřítomným časem prostým a průběhovým.

Do té doby se mějte moc hezky!

Budu moc rád, když mi napíšete o svých pocitech z tohoto minikurzu.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s