Čas od času se v médiích objeví lamentace nad tím, jak malý pokrok učinili Češi ve své polistopadové éře při studiu angličtiny. Autoři si všímají mizerné jazykové vybavenosti českých politiků, nízké úrovně angličtiny u lidí v bankovním sektoru, kde je angličtina pracovním jazykem, a v neposlední řadě špatných znalostí angličtiny u absolventů středních škol, o vysokých školách nemluvě. V článcích pisatelé rozebírají nejrůznější příčiny – od malé časové dotace ve školních rozvrzích, přes nedostatek kvalitních učitelů, až po stále relativně nízké šance českých studentů levně vycestovat a sbírat zkušenosti přímo na bitevním poli konverzace s rodilými mluvčími.
Myslím, že ta hlavní příčina tkví v tom, že nejsme obklopeni médiem angličtiny jako něčím, co je přirozené, a co lidi vlastně ani nevnímají jako cosi cizorodého. Napadlo mě to mnohokrát při cestách do Nizozemí, do Skandinávie, ale v posledních letech už i do Itálie či Portugalska. Angličtina je tam všude – zhusta na nápisech na veřejných místech, ve filmech, v reklamách, ve dvojjazyčných návodech všeho druhu, a hlavně mezi lidmi. Běžní lidé tam mají za přátele, sousedy a kolegy cizince, kteří do těchto zemí přicházeli odjakživa. Angličtina je pak přirozeným a běžným nástrojem dorozumění. Nebyla by bez ní možná ani obchodní ani kulturní výměna. V Čechách jsou stále cizinci především turisti, v narůstající míře možná kolegové v práci, ale zcela minimálně naši sousedé a přátelé, usazení zde natrvalo a vlastnící zde majetek.
Češi jsou určitě přátelský a pohostinný národ, v žádném případě ale nejsou nadšeni při představě, že by se cizinci z Evropy v našem státě zabydlovali a skupovali nemovitosti. Děti se angličtinu učí ve školách jako každý jiný předmět, nemají motivaci se ji učit jako konverzační nástroj – jejich spolužáci jsou samí Češi. U svých rodičů vidí, že dospělí se anglicky učí, až když je nutí kariéra, nebo prostě trapný pocit z toho, že si na dovolené neumí ani objednat kafe.
V mých individuálních kurzech angličtiny tvoří převážnou většinu ženy, které mají odrostlé děti, a získaly velmi silnou motivaci zapracovat trochu na sobě poté, co mají najednou čas také na sebe. Muži studují angličtinu jen když opravdu musejí. Většinu dětí posílají maminky z mnoha důvodů.
Otázkou je, zdali je šance na změnu. Za současné situace, kdy ve východní Evropě sílí nacionalismus a uprchlická krize budí různé vášně, zní odpověď: spíše ne. Pokud budou Češi v budoucnu chtít zůstat v západní civilizaci a požívat všech výhod z toho plynoucích, angličtina se stane přirozenou nutností.
Anglicky líp 